18. – 20.7.2025
18.7.2025 pátek – přehrada Šance – Lysá hora
Po práci sedáme s Cherry do auta a jedeme do Beskyd. Máme v plánu se zase kousek posunout po Stezce Českem.
Parkujeme u přehrady Šance, na tomto místě jsme Stezku před pár měsíci přerušily. Beru těžkej batoh, komplet výbava na noc, trochu jídla a vaření. Navíc granule a psí mlsání. Vycházíme o půl páté.
Jdeme po žluté turistické značce na Lysou horu, pěkně do kopce. Párkrát psíkovi hodím klacek, brzo mi dojdou síly, tak jen tiše šlapeme na nejvyšší horu Beskyd. Jdeme lesem sami.
Za dvě a půl hodiny jsme nahoře. Sedm večer, teplota 11 stupňů. Postupně vylezlo sluníčko. Dopoledne pršelo, na víkend je předpověď dobrá.
Jdu se navečeřet do Bezručovy chaty. Psi dovnitř nesmějí, Cherry hlídá batoh venku. Jen tak mezi řečí se ptám obsluhy na ubytování, pes je tu zakázaný, chvíli diskutujeme, zajímá je velikost psa a nakonec dostávám krásný pokoj. Jsou tu hodní chlapi. Stan se odkládá na zítra. Cherry je málo unavená, ve stanu by mne dnes celou noc otravovala. Cena za pokoj s koupelnou a psem 1.150,- Kč. Mají tu málo vody, horká sprcha teče 2 minuty.
Večer si na trávníku pod chatou turisti staví stan, nakonec zde stojí tři stany. Tak to jsem nečekala. Zítra jdeme každopádně do stanu i my. Výška 1.320 m.
7 km +797 m -16 m
19.7.2025 sobota – Lysá hora – bufet na Beskyde
V noci mi dvakrát vlezl pes do postele a nad ránem mne tahal ven. Asi ji vrátím na cvičák. Jediný kdo na ni platí je Haňucha.
Chata je o víkendech otevřena už od sedmé hodiny, v týdnu od osmé, to je skvělé. Snídám vaječinu. Na Lysou horu takhle po ránu vyběhlo několik běžců, jsou to všechno borci.
O půl deváté odcházíme. Stany jsou už pryč. Jdeme po červené značce, sestupujeme z Lysé hory po kamenité cestě. Kamení je teda dost, moc rychle se jít nedá. Na Lysou horu jdou zástupy turistů, všichni se zdravíme, je to fajn ale doufám, že budu brzo v divočině.
Před polednem jsme na Bílém kříži. V nohách máme 10 kilometrů. V bufetě si objednávám smažený sýr s hranolkama. Jídla je příliš, polovinu hranolek si beru do kastrolu, přejdu louku a na chvíli si musím lehnout pod stromy.
Honí se mraky, vypadá to na déšť. Šlapu na sever po hranici se Slovenskem až do sedla Pod Malým Polomem. Sem jsem dorazila začátkem června, když jsem šla Stezku Českem alternativní trasu nejvýchodnější bod. Dál na sever už mám Stezku prošlapanou.
Otáčíme na jih a šlapeme 11. etapu Stezky Českem Beskydy – Javorníky. Nebe se vyčasilo. Odpoledne dáváme přestávku, konečně si vařím kafe a dojídám hranolky, hlavně si musíme odpočinout. Testuji panel na sluneční energii. Pokládám ho na sluníčko, jsem zvědavá jestli to powerbanku alespoň trochu nabije.
Musíme se pohnout, pokračujeme po hranicích se Slovenskem. Zastavujeme na večeři v chatě Dorotčanka. Objednávám si jen bramborák, dneska mám samá zdravá jídla.
Cherry se z chaty nikam nechce, hosté ji obdivují a chodí si ji hladit. Musíme ale ujít ještě pár kilometrů. Zítra nám jede autobus z Bumbálky před polednem. Nutně ho potřebujeme stihnout, jinak budeme k autu muset dostopovat.
Končíme u bufetu na Beskyde. Stanuje se zde na trávníku, stoly, lavice, záchody a horká sprcha. Cena za osobu 130,- Kč. Našla jsem to náhodou, nic jsem si dopředu jako obvykle nezjistila, ostatní sem šli na jisto.
Stavím stan, Cherry konečně večeří, je unavená, stejně jako já. V devět jsme už ve stanu. Jsem zvědavá jak dlouho to bude hodný pejsek.
31 km +874 m -1.271 m
20.7.2025 – bufet na Beskyde – Bumbálka
Mini camp sousedí s rančem a to je chyba. Hudba a kravál až do rána. Před svítáním už mne zase budí můj pes, vůbec jsem se nevyspala. Vařím kafe, to mne trochu probírá.
Po sedmé hodině vyrážíme na Bumbálku. Máme to jen 11 kilometrů a času dost, nespěcháme tedy. Teď po ránu se jde moc hezky. Nikdo na trailu ještě není.
Stezka se vlní, pořád je to trochu i do kopce. První otevřená chata, kterou míjíme je Kmínek, přemýšlím o druhé snídani už mám docela hlad. Potáhneme to ještě o dva a půl kilometru na Masarykovu chatu a je to chyba. Snídaně je tu jen pro ubytované. Vaří až od jedenácti. K jídlu mají jen sladkou marlenku, tak si ji dávám s kávou. Oboje je hnusné. Tahle chata je mizerná, už mne tady neuvidí.
Na Bumbálce jsme 10:45, bus do Ostravice číslo 348 nám jede za hodinu. Zkoušíme teda stopovat, nikdo nám nestaví, není to dobré místo na stopa, jezdí tu moc aut. Když nikdo nezastaví ani pejskovi, tak to už je marný. Po patnácti minutách to vzdáváme a čekáme na autobus.
Z busu vystupujeme na začátku Ostravice, dva kilometry od přehrady Šance. Ten kousek k autu už dojdeme.
Máme domluvený oběd s Honzou v Olomouci v restauraci U Klásků, krásně to stíháme. Po obědě se ještě projdeme s pejsky v centru Olomouce a dáme si kávičku.
Teprve v Olomouci si uvědomuji jaké je vedro. V Beskydech po hřebenech se jde většinou lesem, extra velké teplo nám nebylo. Byl to krásný víkend, kdo ví kdy se do Beskyd vrátím.
13 km +349 m – 356 m