1.10. – 4.10.2025 – 63 km
1.10.2025 středa – Bumbálka – Pod Soliskom
Odpoledne vyrážíme s Cherry z Bumbálky na jih po Stezce Českem. Je na čase zase kousek popojít. Na pár dní je pěkná předpověď, nešlo odolat. Po pravdě mi chybí hory a spaní ve stanu. Pod střechou se mi těžko usíná.

Z Bumbálky stoupáme kousek do kopce po červené značce na Trojačku. Od sud kousek po žluté na Makovský průsmyk. Dál už jdeme jen po červené.

Je docela chladno, zataženo, chvílemi mrholí z mraků. S posledním světlem stavím v lese stan. Cherry je chvíli neklidná, nestihla se moc unavit. Navlíkám jí fleecový obleček, nakonec si lehne na svůj pelech a usíná. Jak dlouho bude spát se uvidí.

Moc jsme toho dnes neušly. Přesuny na Stezku jsou dlouhý. Výška 850 m.
8 km +268 m -300 m
2.10.2025 čtvrtek – Pod Soliskom – Butorky u Makyty
Noc celkem klidná, několikrát mne můj pes oblízal obličej, ale jinak jsme se vyspaly slušně. Stan máme suchý, dokonce ani nemrzlo. Pouze na loukách je námraza, v lese bylo k 0.

Sledujeme červenou značku, vede prakticky stále po hranici se Slovenskem. Je to nahoru a dolů. Mám to tady moc ráda, hluboké lesy a málo lidí. Kousek od nás troubí jelen, říje nejspíš začíná.

Po desáté na chvíli zastavujeme u přístřešku v sedle Gežov, vařím čaj a musím něco sníst, včera jsem vynechala večeři a je to znát. Batoh mám extra těžký, musím se najíst. Cherry od rána otravuje s klackem. Kdykoliv sundám batoh, tak musím házet jinak nemám pokoj.

Na hřebeni fouká, lituji že nemám rukavice, docela je tu zima. Musím přidat bundu, jinak bych zmrzla.

Po 15 kilometrech se blížíme k chatě Portáš. Doufám, že bude restaurace otevřená. Hrnu si to dovnitř i se psem, servírka se moc netváří, ale nakonec nás usadí v rohu. Cherry se musí schovat pod stůl a má zakázáno štěkat. Psi sem totiž nesmí. Objednávám si smažený sýr, kus mi ho sní pes, jako dezert borůvkovou knedlí, kafe a horký zázvor. Hned máme lepší náladu. Před chatou je automat na pití a kafe. Skvělej nápad. Taky je zde popelnice, vyhazuji odpadky včetně použitého toaletního papíru. Tento zvyk jsem si dovezla z USA a hodlám se ho držet.

Pokračujeme přes Kohútku dál po hřebeni. Les je plný hub, myslím že je přes víkend turisti posbírají. Dnes jsem potkala jen dva bikery.

Přecházíme Papajské sedlo. Před Makytou u pramene Brtišky dobírám vodu na noc. Míjíme Makytu. V hustém bukovo smrkovém lese si pomalu začínáme hledat místo na stan. Na louce bude nejspíš zase mrznout, v lese nám bude líp.

Po šesté hodině stavím stan. Cherry dostává večeři. Zalívám horkou vodou adventure menu gulášovou polévku. Jím už ve stanu. Setmělo se rychle.

Cherry chvíli trvá než zalehne. Nechala si před stanem klacek, pořád má tendence se pro něj vydat. To by ale s naším tenkým stanem nemuselo dobře dopadnout. Výška 800 m.
27 km + 778 m – 866 m
3.10.2025 pátek – Butorky u Makyty – Na Stráži
Unavený pes záruka klidné noci. V sedm mne psík vytahuje ze spacáku. Opět nemrzlo. Vařím kávičku, kaši a čaj. přitom házím klacek, jinak by mi pejsek snad zbořil stan. Nějak mi to dneska všechno dlouho trvá, vycházíme před devátou. Sluníčko už hezky svítí.

Po ránu se ozývají srnci, jejich štěkot je nezaměnitelný. Sledujeme červenou značku. Přecházíme Šenklavu a sedlo Radošov. Tato místa si nepamatuji, možná jsem tudy nikdy nešla. Zastavujeme na Hradisku. Padne oplatek, jen ho nemám čím zapít. Od rána vyhlížím hospodu na Pulčíně, jenomže ta je pořád daleko.

Před Pulčínskými skalami je červená značka uzavřená, sesouvá se tam cesta. Jdu tedy kratší cestou po modré přes Pulčínské skály. Cesta je plná řetězů a železných schodů, pro pejska nevhodná. Prosím Cherry ať jde opatrně, ta ale skalami proletí jako vichřice.

První hospoda Stodola je zavřená. Další Trampská hospoda otevírá už v deset. Obědvám smažený květák, kávička nechybí. Konečně se můžu taky aspoň trochu umýt. To se mi na trecích u nás líbí nejvíc, že se můžeš najíst v hospodě prakticky každý den.

Máme za sebou pouze 8 kilometrů a je půl jedné. Nutně dnes potřebuji dojít k Valašským Kloboukům. Ráno nám od tama jede vlak. Do 14 hodiny se musím dostat domů. Zítra je sobota a jsou volby. Stezka nikam neuteče. Když vidím jak se ti blbí komunisti roztahují, tak volit prostě musím.

Přes kopec jdeme do Střelné. V nákupním středisku si kupuju nějaké lahůdky a pití. Opouštíme Střelnou nejprve kolem pastvin, pak zpátky do lesa. Přidávám do kroku, pouštím si cestovatelský podcast Casablanku a šlapu na Končitou.

Scházíme na Požár. Hezká lavička na louce a čtyři hodiny odpoledne. Vařím si čaj a svačím sýr s rohlíkem. Přichází čtyři borci s malými batohy, jsou z Olomouce. Polekali se zimy a tak mají na dnešek objednaný penzion ve Francové Lhotě. Všichni mají volební lístky, budou tam i volit. Kdybych byla stejně chytrá jako oni, měla bych volební lístek taky a nemusela se domů z hor vracet v sobotu ráno.

Vodu na noc nabírám ve studánce Dělanovec, chvíli to trvá, ale nakonec mám dva litry. Přecházíme Královec, jsou zde chatky, kde by se dalo za pár korun přespat. Myslím ale že ve stanu budeme mít tepleji. Lezeme na dřevěnou rozhlednu Královec. Výhledy jsou tedy velkolepé.

Stan stavíme v lese dva kilometry nad Valašskými Klobouky. Kolem nás je spoustu jeleních stop, brzy se ozývá troubení. Naštěstí je Cherry totálně unavená. Okamžitě zaléhá a usíná. Dnes byl celkem teplý den.

Kupuji si na zítřek jízdenku na vlak. Jede nám to v 9:17 hod. Ráno seběhneme ty dva kilometry na nádraží jako nic. Les ožívá, nějaký pták nám zpívá na dobrou noc. Výška 500 m.
26 km +541 m – 763 m
4.10.2025 sobota – Na stráži – Valašské Klobouky
V noci nám ke stanu přišlo nějaké zvíře, možná jelen nebo prase. Celkem jsem to čekala, kolem stanu je to slušně rozryté. Cherry štěká, já křičím ať jde jinam. Zvířeti se moc nechce, vůbec se nebojí, nakonec pozvolna odchází. Cherry se ani nehne, v žádném případě se nechystá ven ze stanu.

Vstáváme v sedm. Vařím snídani a pomalu balíme. Slunce svítí, zase bude krásný den. Zvolna sestupujeme do Valašských Klobouk.

V 9:17 odjíždíme vlakem do Horní Lidče, kde musíme přestoupit na Valašský expres. Klacek musím vzít sebou do vlaku. Cherry ho odmítá nechat na nádraží.

Ve dvanáct jsme v Olomouci. O půl druhé jsem ve volební místnosti ve svém rodném městě.

Byl to krásný výlet, trochu jsme vymrzly, ale užily jsme si to. Čekají na nás Bílé Karpaty.
2 km + 14 m – 177 m
