17. – 19.10.2025
17.10.2025 pátek – Dubina – Javořina rozcestí – Velká nad Veličkou
Vracíme se s Cherry zpátky do Karpat. Nechce se nám zase vstávat na vlak ve 4 ráno, jedeme tedy autem, parkuji ho v Uherském Brodu. Kousek se svezeme autobusem skoro až do Strání. Řidič je borec, vysazuje nás na Dubině i když tu nemá zastávku, ušetřil nám pár kilometrů. Na rozcestí Javořina to máme kousek.

Je krásný den, v lese jste téměř sami. Šlapeme po červené značce nejprve po lesní cestě ke Kamenné boudě. Pod přístřeškem si tu vařím kafe.

Pokračujeme po Stezce Českem na Velkou Javorinu 970 m. Seběhneme k Holubyho chatě. Mám to tu moc ráda, určitě tuto krásnou turistickou chatu jen tak neminu. Obědvám smažený sýr. Nabízí taky lákavé ovocné zákusky, jenomže to už bych nedokázala sníst. Kousek sýra mi sežere pes.

Dlouho se nezdržujeme, potřebujeme dnes přejít Javorník a Velkou dvě roztahané obce. Bude to na knap, stmívá se již před šestou.

Jdeme po hranici se Slovenskem, hřebenovka nabízí výhledy do kraje. Listí na stromech hýří neskutečnými barvami. Sestupujeme po zelené do údolí Hrubého potoka. Mineme Filipov.

V Javorníku kupuju ve večerce nějaké jídlo a vodu. Spěcháme, brzo bude tma. Trvá nám velmi dlouho než projdeme obě obce. Přecházíme koleje a odbočujeme mezi louky.

Popojdeme asi kilometr. S posledním světlem stavíme stan na trávě u vysílačů. Nejsme sice schované v lese, ale za chvíli bude stejně tma. Ráno budeme mít výhled na Bílé Karpaty, které pomalu opouštíme. V podvečer se nebe zatemnilo, začalo drobně pršet právě, když jsem postavila stan. Cherry netrpělivě čeká až bude moci dovnitř, nemá vlhko ráda. Výška 360 m.
27 km + 500 m
18.10.2025 sobota – Velká nad Veličkou – Radějov
Z večera nám za stanem rachotilo nějaké zvíře, nejspíš prase. Celou noc v údolí jezdily vlaky. Vždycky to znělo, že vlak jede přímo na nás. Ozývala se střelba. Byla to neklidná noc.

Cherry se nemůže dočkat rána, od čtvrté hodiny mne přemlouvá abychom vstaly. O půl sedmé už neodolám. Vařím kafe a snídani. Pejskovi sypu granule, sušené maso jsem zapomněla doma, pejsek se zlobí.

Vycházíme po osmé, chvilkami mrholí, otvírám můj nový outdoorový deštník. Za chvilku je po dešti.

Potkáváme stezkaře, borec v mém věku jde jižní větech z Aše, po etapách. Spal ve stanu pár kilometrů od nás. Radí mi jak obejít některé úseky v Dolnomoravském úvalu, který mne brzy čeká. Je to celé rovina, často asfalt. Dost ho potrápily zpevněné cesty lužními lesy. Je od Prahy, nejspíš to tam nemají. Já to tam trochu znám a jsem na to psychicky připravená, ráda bych ty roviny kolem řek prošla do jara. Brzy se loučíme, dnes už to balí jde do Velké na vlak.

Mlýn Kuželov je otevřený, kupuji si lístek za 35,- Kč a prolízám celý mlýn od shora dolů. Jde o památku, kterou spravuje Technické muzeum Brno. Minule, když jsme zde byly s Hankou, Kori a Ari, tak lilo a mlýn byl zavřený. Na Kori a Ari už jenom vzpomínáme.

Po silnici pokračujeme k lesu ke Třem kamenům 470 m. Od lesa jede SUV s tělem jelena. Není to moc velké umění v říjnu jelena zastřelit. Motají se tu všude kolem nás.

Pokračujeme po hranicích se Slovenskem po červené značce přes Kobylu 582 m, Tři kopce 591 m a Bukovinu 584 m. Fouká studený vítr. Slunko se sice dere z poza mraků, ale moc to nepomáhá. Musím šlapat to je jediný způsob jak se zahřát.

Jdeme podél plotu Radějovské obory až na Kněžské hory. Tady je odbočka do Radějova po zelené značce přímo přes oboru. Jenomže vrata jsou zavřená, na plotě visí cedule zákaz vstupu z důvodu vládního nařízení, kvůli nějakým nemocem. Zákaz dávno neplatí, ale obora je zavřená. Majitelé obor nemají o turisty zájem. Nechápu jak někdo mohl v CHKO Bílé Karpaty prodat kus lesa nějakému zbohatlíkovi.

My o průchod přes oboru zájem nemáme, jeleny vidíme běhat lesem. Na chvíli si musíme odpočinout. Je dávno po poledni. Vařím kafe a čaj. Obědvám rohlík se sýrem. Cherry se nenechá ošidit.

Pokračujeme po hranici stále na západ. Na Čupy 574 m měníme značku na zelenou a přes Slovensko kolem Kamené bůdy sestupujeme do Mlýnků.

Poslední tři kilometry musíme přes kopec listnatými lesy do Radějova. Na dnešní noc máme objednaný penzion Rony. V pět hodin bereme za kliku. Dostáváme pokojíček s mikrovlnkou a varnou konvicí. Bohužel se zde v okolí nedá pořídit večeře. Jediná možnost teplého jídla je dovoz pizzy nebo kebabu. Objednávám kebab. Výška 250 m.
28 km + 700 m
19.10.2025 neděle – Radějov – Strážnice – Radějov
Večer za náma přijel Aleš. Po snídani vyrážíme na lehko po Stezce Českem do Strážnice.

Nejprve vylezeme na rozhlednu Holý vrch 388 m. Ráno byla na trávě námraza, teď už svítí sluníčko. Po žluté značce šlapeme po loukách na kopec Žerotín 322 m.

Kolem kaple Panny Marie sestupujeme přes vinohrady do Strážnice. Je skutečně krásný teplý den.

Procházíme Strážnicí, v kavárně U anděla si dáváme kávičku s excelentním zákuskem. Pejsek čeká nespokojeně venku.

Po červené značce se vracíme zpět do Radějova. Nad hlavou nám poletuje velký dravec luňák červený.

Musíme po cestě vyzvednout moje auto v Uherském Brodě, skoro jsem na něj zapomněla. Dnešní úsek to byla jen taková nenáročná procházka. Příště na nás čeká 13. etapa s rovinami Dolnomoravského úvalu.
18 km + 300 m
