19.2.2026 čtvrtek – Bítov – hraniční přechod Hluboká
Přespali jsme v Bítově v penzionu U Tesařů. Po snídani vyrážíme na další etapu Stezky Českem.
Je mrazivé zimní ráno. Scházíme po zelené značce k Vranovské přehradě. Vodní plochu přecházíme na dvakrát po dvou mostech. Pak odbočujeme na Kozí stezku. Stezka je mírně exponovaná a místy zaledněná. Cherry je to jedno, běhá sem a tam, ale já jdu tedy velmi opatrně. Před třemi dny jsem uklouzla na ledě a ještě teď jsem potlučená, nehodlám to opakovat.
Konečně máme Kozí stezku za sebou. Cesta dál pokračuje po silničce, až za vesničkou Oslnovice zabočuje do lesa. Lesem se dostáváme k řece Dyji. Sněhu je jen několik centimetrů, stále se dá jít v zateplených běžeckých botách Hoka.
Teplota se drží kolem nuly. Jakmile začne foukat, je pořádná zima. K obědu jsem si namazala na snídani rohlík s máslem, k tomu mám anglickou slaninu, musím se rozdělit s psíkem, psík to bere jako samozřejmost.
Procházíme kolem rakouské hranice, četné bunkry hyzdí krajinu. Před Mitrovem nám přichází naproti Aleš. Cherry si je jistá, že je utrpení konec, očekává za každým rohem zaparkované naše auto. Bude si muset ještě počkat dobrých deset kilometrů.
Stezky smíšenými lesy jsou krásné. Sníh křupe pod botama a vůbec se tu krásně šlape. U campu Velo před Vratěnínem opouštíme zelenou značku. Zbytek dnešního dne jdeme po otevřených pláních. Držíme se hranice s Rakouskem.
U hraničního přechodu Hluboká na nás čeká naše auto. Cherry neskrývá svoji radost. Za chvíli bude pátá hodina. Máme za sebou sedm hodin pochodu. Zastavili jsme jen jednou na oběd, ale jen na chvíli. Na dlouhé vysedávání to teď není.
Zimní krajina má své kouzlo. Hikování ve sněhu dá trošku víc zabrat.
Ubytovaní jsme v Uherčicích v penzioně Na Kolářce. Bydlíme vedle zámku v domě šafáře ze 16. století. Krásná stavba a navíc tu skvěle vaří. Výška 500 m.
25 km
20.2.2026 pátek – hraniční přechod Hluboká – U Pfaffenschlagu
Hezky jsme se vyspali. Cherry neměla sílu otravovat, což se často nestává. K snídani si objednáváme šunku s vejci, energii budeme potřebovat. Mrzne, pocitová teplota -9.
Původně jsme dnes chtěli přespat ve Slavonicích, kam bychom dnes chtěli dojít, ale neoslovilo mne tam žádné ubytování, snídaně a večeře je podmínka. Zůstáváme tedy další noc zde, holt se kousek vrátíme autem. Na večer máme objednanou saunu. Bude potřeba.
Vycházíme po desáté. Na pláních vyfukuje, Cherry se otáčí a běží zpět za Alešem k autu. Aleš ji musí vysvětlit, že mne přece nemůže nechat jít samotnou. Cherry se tedy váhavě otáčí a vrací se za mnou. Šlapeme po hranicích s Rakouskem po cyklostezce 1001.
Po 4 kilometrech opouštíme hranici a vstupujeme do lesa. Slunce se tlačí přes mraky, vítr nás v lese přestal trápit, je krásný den. Dnes je příroda kolem nás plná zvěrě, zajíci, bažanti, srnci, sojka.
Dostáváme se k Moravské Dyji, po lávce přecházíme na druhý břeh. Přecházíme kopec, míjíme obec Písečnou, dominantou obce je zámek. V tomto kraji je snad v každé vesnici zámek, hrad nebo tvrz přestavěná na kostel. Odjakživa tudy procházely obchodní stezky, bylo potřeba je zabezpečit.
Hned za Písečnou se chvíli zdržíme u židovského hřbitova z 18. století. Pokračujeme po cyklostezce 1002 přes pláně. V Krokovickém lese se potkáváme s Alešem. Auto zaparkoval ve Slavonicích a přišel nám na proti.
U Kočičího potoka neodbočíme na Slavětín, ale pokračujeme po hranicích, brodíme se sněhem. Stezka Českem dál vede k silnici, to nás neláká. Po dlouhém kilometru přicházíme k další cyklostezce EV13, vezmeme ji a podejdeme Slavonický rybník, vyhýbáme se tím pochodu po silnici.
Do Slavonic se s Cherry už vlečeme. Auto stojí u nádraží, ale je teprve půl čtvrté, v nohách máme jen 21 kilometrů. Další etapa do Nové Bystřice je dlouhá. Bude lepší dnes kousek ještě popojít. Mrkneme do mapy, jediné místo, kde nás může Aleš vyzvednout je Pfaffenschlag za 5 kilometrů. To by šlo.
Cherry šlape přes Slavonice velmi neochotně, jakmile obec opouštíme a cesta vede po červené turistické značce do lesa, tak se zapře a odmítá jít dál. Musím ji domluvit a vysvětlit, že to co ujdeme dnes, nebudeme muset jít zítra. Neochotně mne následuje.
Kousek je stopa prošlapaná pejskaři, většinu cesty, ale brodíme sněhem. Moje běžecké boty jsou v hlubokém sněhu jako pěst na oko.
Na noc se vracíme do penzionu Na Kolářce, líbí se nám tam, večer bude sauna. Výška 430 m.
26 km
21.2.2026 sobota – U Pfaffenschlagu – Nová Bystřice
Po desáté hodině zastavujeme U Pfaffenschlagu. S Cherry začínáme šlapat sněhem po zelené značce, po půl kilometru se napojíme na Stezku Českem. Je docela teplo, těsně nad nulou.
Procházíme Spáleným lesem. Přes cestu nám přejde stádo jelenů. Chvíli to vypadá, že bude svítit sluníčko. Po pěti kilometrech procházkou lesem začíná pršet. Pláštěnka je v autě.
Ve Starém Městě pod Lanštejnem opouštíme Stezku Českem, která dál vede zčásti po silnicích. Raději jsme zvolily cyklostezku 1006 přes Dobrotín a Filipov. Procházíme Klášterským lesem, přestalo pršet cestu si zase užíváme. Pamatuji si tento les z jedné Velikonoční cyklovýoravy.
Před Klášterem se potkáváme s Alešem. Přišel nám naproti po Graselově stezce. Tuto stezku mám už dávno prošlapanou. Do Nové Bystřice raději volím nejkratší cestu přes zasněžené louky kolem Štěrbových rybníků. Na konec etapy docházíme po modré značce.
Etapa Česká Kanada je za námi. Jde o jedinečnou krajinu plání a lesů. Na první pohled se může tato krajina zdát málo atraktivní, pro mne má ale velké kouzlo. Posoudit to můžeš až když si ji důkladně prošlapeš pěšky. Určitě se sem ještě vrátím. Samotný průchod po Stezce na poznání nestačí.
V Nové Bystřici začíná další etapa Stezky Českem Novohradské hory. Pro mne neznámé území, neskutečně se těším na návrat. Výška 600 m.
20 km